Někdy v únoru jsem šla s kamarádkou, kterou jsem dlouho neviděla, na večeři v Praze. Během už lehce ovíněné konverzace, poté co jsme si povykládaly všechny uplynulé zážitky, přišla řeč na cestování, kdy Pája s povzdechem povídá: “Já bych tak chtěla na Zéland, ale nemám s kým.” Chvíli jsem na ní překvapeně koukala, jestli to opravdu myslí vážně… a o pár minut později jsme si už slavnostně slibovaly, že tohle dobrodružství na konci roku společně uskutečníme. No, a teď najednou sedím v Austrálii a dávám dohromady první článek o naší novozélandské cestě, která před pár dny skončila. Absolutně nechápu, kam se…