Spoustu let jsem přemýšlela o tom, že bych si jednou chtěla sbalit batoh a vydat se na cestu úplně sama. Kamkoliv. A třeba jen na chvíli. Nikdy jsem si ale nebyla doopravdy jistá, jestli bych to zvládla. A to nebyla jen otázka bezpečnosti. Často jsem měla pocit, že zážitky bych měla sdílet s někým blízkým, aby opravdu stály za to. Strach z toho, že se budu cítit sama, k němuž přispívá i společnost, která samotu často vnímá jako něco špatného, tomu taky moc nepřidal. Proto mi trvalo opravdu dlouho, než jsem se nakonec odhodlala. Je sice pravda, že jsem se sama před několika lety přestěhovala do Madridu kvůli Erasmu, a že jsem už absolvovala několik menších cest sama, nikdy jsem se ale nevydala nikam na delší dobu a ještě mimo město. Island byl tedy moje úplně první zkušenost skutečného solo cestování.
A abych vám tu jen nevyprávěla o tom, jak neskutečně osvobozující zkušenost to byla, rozhodla jsem se sestavit seznam několika kladů a záporů, s nimiž jsem se během mé solo cesty setkala.
1. Výhoda: celé plánování je jen na vás
Moment, kdy si uvědomíte, že jste opravdu úplně sami a můžete si naplánovat celou cestu podle sebe, je prostě super. Asi to každý znáte – když s někým cestujete delší dobu, může se stát, že vyvstanou problémy. Jeden by se nejradši zašil v klidu někam do kavárny a druhý by rád pokračoval v objevování. Sladit se s někým dalším může být někdy lehčí, jindy těžší, ale často se neubráníte tomu, že to trochu zaskřípe. V tomhle má tedy solo cestování obrovskou výhodu, protože prakticky jediná osoba, se kterou se v rozhodování dostanete do konfliktu, jste vy sami.
1. Nevýhoda: nemáte s kým sdílet zážitky
I když jste si naprosto jistí, že se chcete vydat na cestu sami, mohou přijít momenty, kdy byste tam nejradši měli ještě někoho dalšího, s kým ty krásné chvíle sdílet. Stýskání je úplně normální. Výhodou je, že v dnešní době se můžete uchýlit do světa sociálních sítí, kde alespoň o virtuální interakce není nouze. Případně pokud se ubytujete třeba na hostelu, příležitostí se seznámit bude víc než dost.
2. Výhoda: snadno se seznámíte s novými lidmi
Tohle je jedna z věcí, kterou zmiňuje většina solo cestovatelů. Když cestujete sami, logicky máte větší možnost seznámit se s dalšími lidmi, co cestují podobně. Na tohle jsou super hostely. Strávila jsem na jihu Islandu dvě noci v guesthousu na farmě, kde bylo několik dalších lidí, a všichni byli hrozně milí a vstřícní. Díky tomu, že jsem cestovala sama, mě navíc kontaktovaly dvě slečny z ČR, které plánovaly cestu na Island v podobném termínu, takže první 3 dny jsem měla možnost strávit s nimi. Prostě se toho nebojte, solo cestování zdaleka nemusí být tak osamělé, jak se na první pohled zdá.
2. Nevýhoda: musíte se naučit říkat ne
Když jste sami, můžete na první pohled působit bezradněji a zranitelněji. A teď to nemyslím v tom smyslu, že by vám měl někdo ublížit. Spíš jste snazší terče k tomu, aby vám lidé vnucovali něco, co ve skutečnosti nepotřebujete. Například taxikáři, jestli nepotřebujete někam odvézt. Případně vám jiní lidé budou nabízet, abyste se k nim přidali. Pokud to tak necítíte, nebojte se říct ne. Je to vaše solo cesta, proto by měla probíhat především podle toho, jak si přejete vy. V tomhle případě je naštěstí Island velmi pohodová a bezpečná destinace. Ani jednou se mi nestalo, že by mi někdo něco nutil nebo se snažil podbízet.
3. Výhoda: o rozpočtu rozhodujete vy sami
Nejčastější věc, kterou řeším, když cestuju s někým dalším, jsou společné výdaje; tedy co všechno si vy a ten druhý můžete dovolit. Může se stát, že váš společník bude náročnější, co se stravování týče, a bude chodit do restaurací víc, než byste si představovali. Nebo bude chtít lepší ubytování. Tyhle starosti vám naštěstí odpadnou, pokud se vydáte na cestu sami. Stejně jako pozdější „vyrovnávání účtů“ (tuhle část osobně fakt nemám ráda, dávat dohromady účtenky a řešit, kolik kdo komu dluží).
3. Nevýhoda: za některé položky zaplatíte více
Na druhou stranu musím uznat, že některé větší položky, a zvlášť na Islandu, se opravdu prodraží. Na půjčení auta i benzín jste sami a při hledání ubytování se vám nejvíc vyplatí nocovat ve sdílených pokojích na hostelu (což já osobně nemám ráda), nebo si někde zaplatit samostatný jednolůžkový pokoj (který je zase obecně dražší, než když byste ve dvou platili dvoulůžák). Proto je potřeba s tím dopředu počítat. Jedna solo noc na Islandu vychází zhruba na 2000,- (hledala jsem přes Airbnb), případně můžete jako solo cestovatelé vyzkoušet štěstí s couchsurfingem.
4. Výhoda: budete mít spoustu času na focení
Tohle je můj věčný boj a všechny většinou předem upozorňuju, že cestování se mnou není moc zábava. Už spoustu let se živím jako fotografka, takže na cesty jezdím nejen objevovat, ale také lovit záběry. Což může být občas trochu problém, pokud zrovna cestujete s někým, kdo není úplně na stejné vlně a focení mu nic neříká. I proto jsem si to na Islandu sama tolik užila. Na jedné lokaci jsem mohla strávit klidně 2 hodiny, aniž bych tím otravovala někoho dalšího.
4. Nevýhoda: musíte všude tahat stativ
Musím ale uznat, že je občas velká výhoda mít s sebou někoho, kdo vám cvakne váš vytoužený snímek. Teď myslím především ty fotky, na kterých chcete být vy sami. Ne vždycky totiž podmínky přejí tomu, abyste hodinu štelovali stativ a samospoušť. Na Islandu jsem prakticky pořád bojovala se silným větrem, případně i se zimou, kdy mi při nastavování foťáku a stativu omrzaly prsty. Navíc se vám občas nechce ho pořád tahat s sebou.
5. Výhoda: lépe poznáte sami sebe
Tadááá, máme tu hlavní důvod, proč jsem se rozhodla letos vydat sama na Island. Po poměrně vyčerpávajícím předešlém roce jsem potřebovala nějaký čas sama pro sebe, abych si pročistila hlavu, ujasnila myšlenky a hlavně poznala samu sebe. Když totiž člověk cestuje sám, je to úplně jiná zkušenost, než když jste v pohodlí vaší komfortní zóny. Poznáte vaše limity a pomůže vám to seřadit vaše životní priority. Nebyla to kdovíjaká spirituální cesta, ale minimálně jsem se naučila být sama se sebou a spoléhat se na svoje vlastní rozhodnutí. A hned si připadám zase o fous silnější.
Tak to by bylo. Rozhodně se nepovažuju za žádnou expertku na solo cestování, chtěla jsem vám pouze sdělit pocity, který mi moje první solo cesta přinesla. Pokud máte nějaké vlastní zkušenosti, budu moc ráda, když mi je v komentářích nasdílíte.
Traveling solo is an increasingly popular trend. The number of people holidaying alone has increased forty percent over the past decade. Thanks for this fantastic article.
Chci na necelý měsíc vypadnout na Sri Lanku jako dobrovolník na hostel, kde budu fotit a spravovat social media. Vše vypadá v pohodě, ale může nastat moment, kdy to den před odletem všechno padne a já budu stát v Praze před letištěm s letenkou na měsíc na Sri Lanku, úplně sama bez plánu…
Letenky se zdražují a já přemýšlím nad tím, že si vytvořím záložní plán, kdyby moje dobrovolnictví nevyšlo… No a přichází to ALE. Sama, mladá holčina, cestovat po Sri Lance… je to bezpečný? zvládnu to? na všechno sama? …
A tak tady čtu dokola a dokola článek a říkám si… mám to udělat nebo nemám? …
https://www.instagram.com/viktorie_pavlova/
http://www.viktoriepavlova.cz/
Jo! Mám to úplně stejně! Vždycky se sólo cestování na začátku bojím, ale nakonec mi to přináší úplně nejvíc, hlavně co se týče sebepoznání a toho, že si opravdu dělám to, co chci.
Poprvé jsem takhle vyrazila na 2 dny do Rigy a Vilniusu, když mi bylo asi 18 a můžu říct, že jsem z toho měla pěkně v kalhotách, teď si občas ráda zajedu někam sama a užívám si to, jak jsi ostatně sama poznamenala – nikdy se necítím úplně sama. Nějakým záhadným způsobem si se mnou lidé hrozně rádi povídají, když vidí, že cestuju samotná a poznala jsem už spousty super lidí přesně tímhle způsobem. Na dlouhou cestu sama jsem si zatím netroufla, ale v létě jedu na W&T do USA a zvažuju, že ten poslední měsíc zkusím cestovat sama, láká mě to vyzkoušet. S focením, ale naopak raději jezdím s dalšími lidmi, sama fotím nerada, takže nejradši se procházím a kochám a fotky nechávám na ostatních, když můžu.
Já teda miluju solo cestování. A až mě samotnou překvapilo, jak moc mě baví poznávat nové lidi – já žila a dobrovolničila několik měsíců v hostelu a tam těch lidí člověk pozná opravdu spoustu, super zkušenost. A dobrou zkušenost mám i s couchsurfingem – ten bych chtěla určitě i letos vyzkoušet.
Ty body jsou velmi dobře sepsané! S bodem č. 4 se začínám ztotožňovat až poslední dobou. A jelikož jsem si ještě nepořídila stativ, tak bych občas potřebovala někoho s sebou, aby mě vyfotil “s rybama a bez ryb” 😀
Skvělá je pro sólo cestování JV Asie, tu můžu doporučit z vlastní zkušenosti. Když někomu řeknu, že jsem tam cestovala sama, tak to moc nechápe. A když pak dodám, že tam samotné cestují i mladší holky než jsem já (18-25 let), tak to už vůbec někteří nedokážou pochopit. Nejspíš to chce jistou dávku odvahy, aby člověk udělal ten krok a vyrazil sám na druhý konec světa.
Když jsem jela poprvé na dva měsíce do Asie (konkrétně Thajsko a Kambodža), tak jsem doma řekla, že jedu s kamarádkou, jinak by mě nepustili takovou dálku samotnou. Teď už to berou víc v pohodě, když řeknu, že letím tím směrem. Sice se musím každý den hlásit, ale ví, že to tam v pohodě zvládám 🙂
Já jela před dvěma lety sama na celý týden do Barcelony a bylo to přesně jak ty píšeš. Neskutečně sem si užívala že jsem já sama pánem času, nikdo na mě nepospíchá nebo naopak a mohla sem si na daných místech zůstat jak dlouho chci a fotit si tolik fotek, kolik chci. Taky jsem celkem kavárenský povaleč a v kavárně ráda strávím i hodiny, takže bylo hezké, když mi nikdo
dokola neříkal “Už to dopij.” Ale byly i momenty, kdy jsem fakt chtěla mít někoho vedle sebe a sdílet moje pocity nebo radost z něčeho. Na konci jsem měla už docela ponorku a těšila jsem se domů na přítele a kamarády. Každopádně to byla zkušenost, kterou mi nikdo nevezme a chci se zase někam vydat sama na vlastní kůži co nejdřív. Na vyčištění hlavy neexistuje nic lepšího.
Naprosto souhlasím! Proto jsem to chtěla sepsat takhle z obou stran. Je spousta článků o solo travel, kde to lidi pojímají jako výhradně pozitivní zkušenost. Ale když člověk cestuje sám, má to i svoje nevýhody. Já jsem si Island sama užila a nelituju rozhodnutí se tam vydat, ale taky byly momenty, kdy mi bylo trochu smutno. Každopádně pokud bych to měla shrnout obecně, tak to byla především pozitivní zkušenost. Opravdu jsem si hodně odpočinula a urovnala spoustu věcí v hlavě. 🙂 Děkuju moc za komentář a tvůj pohled!