Nevím, jak u vás, ale u mě často platí, že to, co mám nejblíže, je pro mě nejméně zajímavé. Zvlášť co se cestování týče. Občas se přistihnu, že pořád sním o velkých dálkách a hůře dostupných destinacích, a přitom zapomínám, kolik pěkných míst máme všude kolem. Jedním z nich je i Budapešť. Všichni moji kamarádi už tam byli minimálně jednou, mnozí z nich dokonce jezdí pravidelně! A já tam teď v prosinci byla úplně poprvé, přitom je to z Prahy jen pár hodin cesty autobusem/vlakem.
A co mě nakonec přimělo se do Budapešti vydat? Bylo to neuvěřitelné štěstí, nic jiného. Už někdy během léta mě totiž kontaktovala Kata, jedna šikovná maďarská fotografka, s tím, že mě už dlouho sleduje na Instagramu a ráda by se ode mě dozvěděla něco více o tom, jak fotím a upravuju fotky. Pro mě to byla skvělá příležitost spojit „práci“ s výletem, tak jsem jí navrhla, že za ní přijedu a rovnou si prohlédnu město. Jupí!
A tak jsem se dostala do Budapešti. Do města, kde většina názvů nejde ani vyslovit, natož abyste odhadli, co asi znamenají; kde najdete spoustu bizarních míst, o nichž se později dozvíte, že jsou centrem budapešťského společenského života; kde si vyhodíte z kopýtka, protože ceny jsou v porovnání (především) se západními evropskými městy naprosto super.
DEN 1
Původní plán byl vstát časně ráno, abych si stihla v klidu projít budapešťský klenot Fisherman’s Bastion, než se zaplní lidmi. Z plánu ale sešlo. Po dlouhé cestě jsem byla příšerně unavená a raději si užila ranní pokec se skvělou Suzi, u které jsem celý víkend bydlela. Z bytu jsme proto vyrazily až kolem 10:00, takže bašta už se hemžila nadšenými turisty. Obdivovaly jsme výhled na celou Budapešť pouze krátkou chvilku a slíbily si, že další den zkusíme vyrazit o něco dříve.
Odsud se pak pěšky snadno dostanete také k hradu, ze kterého je skvělý výhled nejen na město, ale i na slavný řetězový most.
Kdybych se ale měla přiznat, nejsem úplně památkový typ. Památky obecně přitahují hromady turistů, což mě vždycky ve výsledku spíš stresuje a kazí dojem z daného místa. Proto jsme po rychlé obhlídce hradu vyrazily na procházku dolů do města. Budapešť má sama o sobě neskutečnou atmosféru, takže můžete jít prakticky kamkoliv a vždycky něco objevíte.
Nejvíc jsem se těšila na objevování místních kaváren, proto jsem si už před cestou udělala menší seznam podniků, co musím určitě navštívit. Po konzultaci se Suzi, která Budapešť zná mnohem lépe, když tam delší dobu žije, jsme se vydaly do My Little Melbourne. Na kávu jsem dost vybíravá, ale tady jsem byla maximálně spokojená. Navíc mají hezký interiér, je tam milá obsluha a jako bonus ještě nabídka sojového mléka.
Od My Little Melbourne dojdete i do nejvyhlášenějšího party místa celé Budapešti, a sice do Szimply Kert. Jedná se o nejslavnější budapešťský ruin bar, což je obecně fenomén, který mě v Budapešti nadchl asi úplně nejvíc. Koncept ruin pubů je jednoduchý – vybydlenou starou ruinu vybavíte vším možným harampádím, vánočními světýlky, disco koulemi, postavíte několik barů a perfektní party spot je na světě. Pravděpodobně nejbizarnější, ale zároveň nejútulnější pub, jaký jsem kdy navštívila. Můžete tam jít jak večer na drink, tak i ráno na skvělou snídani.
Po vínu v Szimple jsme šly na večeři do podniku Ramenka, který je hned naproti. Určitě doporučuju všem milovníkům asijské kuchyně, ramen tam mají opravdu výborný (a i vege verzi!). Po takové skvělé večeři už jen zbývalo koupit lahev vína a udělat si doma pohodový holčičí večer.. který se nakonec protáhl skoro do 5 do rána.
DEN 2
Vzhledem k našemu holčičímu dýchánku do pozdních ranních hodin se ani další den brzké vstávání nekonalo. Místo focení jsme se radši vyspaly a o něco později vyrazily do další kavárny, a sice do London Coffee Society. Kromě výběrové kávy je tenhle podnik vyhlášený skvělými snídaněmi, takže když jsme po příchodu do podniku viděly vrchovaté talíře výborného jídla, hned jsme litovaly, že jsme se nasnídaly doma. Dortem jsme ale samozřejmě pohrdnout nemohly, navíc mají v nabídce gluten-free, lactose-free a další varianty.
Po skvělém coffee startu jsme se konečně začaly cítit lépe, takže jsme se ještě vydaly mrknout po obchodech. Například u Szimply Kert najdete bizarní krámek s nejrůznějšími suvenýry (pozor, neberou karty!), případně můžete dál pokračovat směrem k metro stanici Opera a po cestě narazíte na butiky s lokální módou. Budapešť je skvělá i na vintage shopping, secondhandy tam mají snad na každém rohu.
Z centra jsme pak chytly autobus zpátky na byt a cestou jsme se ještě znovu stavily na Fishermanovi. Tentokrát tam bylo snad ještě víc lidí než předešlý den, proto to příště zkusím opravdu ráno. Autobus mi odjížděl ten den později odpoledne, takže jsem měla spoustu času si výlet do Budapešti několikrát v hlavě zrekapitulovat. A musím říct, že mě to město opravdu oklouzlilo. Ani ne tak památkami nebo architekturou, byť ta je tam nádherná, ale spíš atmosférou a energií, která z něj vyzařuje. Tak zase příště! Mám to přece blízko.
Ahh, loved this! Totally different perspective then usual! I was in the Budapest last year, and i even did a blog post about it too, but unfortunately it’s all on Serbian, since i was too lazy to translate all of the text haha But, i was on an even shorter visit – just one day, and we’ve only been to the Pest side of Budapest, so i haven’t gotten a chance to see a beautiful Fisherman’s Bastion … But, only a reason more to come back, right!! 🙂
Do Budapešťa sa už veľmi dlho chcem pozrieť, ale ešte sa mi nenaskytla príležitosť. Snáď to už tento rok konečne urobím!
Nádherné fotky!
https://lamodaeanarchia.blogspot.it/
Jéé, děkuju! To jsem ráda, že se článek i fotky líbí. Věřím, že Budapešť letos taky navštívíš, je to super město! 🙂